Jak na stopování v Japonsku?

Jízda shinkanzenem je bez debat zážitek, který si chcete aspoň jednou za život dopřát … ale cestovat dva nebo tři týdny v kuse pouze rychlovlaky se může trochu prodražit. Proč navíc zbytečně utrácet peníze, za které si můžete koupit např. úžasný sushi, když existují levnější a daleko zajímavější způsoby dopravy, jako třeba stopování.

Stopování není v Japonsku úplně běžná záležitost, ale extrémně nízká kriminalita a vysoká míra pohostinnosti místních obyvatel z něj pro to dělá téměř perfektní místo. Jedinou překážkou může být nedostatek jazykových schopností na straně vaší (rozuměj “japonských”) nebo na straně řidičů (rozuměj “anglických”). Ale s Google překladačem v mobilu, úsměvem a pár naučenými frázemi (odkaz dole) je možné všechno. 🙂

Nejsem žádný odborník na stopování, v Evropě jsem nikdy sama nestopovala, ale v Japonsku jsem takhle překonala přes 1300 km s 12 různými řidiči. V průměru jsem nikdy nečekala na jízdu víc než 10-15 minut a mám z toho samé pozitivní zážitky. 🙂 A protože se na to ptalo dost lidí, podělím se o svoje zkušenosti.

map japan

Moje cesta po Japonsku

JAK NA TO?

Tl;dr: výborně fungují odpočívadla na dálnicích nebo konbini obchody, cedule si pište zásadně v kanji znacích a nečekejte od řidičů znalost angličtiny 🙂

Ideálním místem na stopování na delší vzdálenosti jsou odpočívadla na dálnicích zvaná service areas (サービスエリア sābisu eriaSA) nebo parking areas (パーキングエリア pākingu eriaPA). SA jsou oproti PA většinou více vybavena co do počtu obchodů a restaurací a tudíž přitahují i více aut. Vyplatí se si strategicky stoupnout někam blízko k výjezdu, ale zároveň v dohledné vzdálenosti od obchodů. Lidé se vás všimnou už při cestě pro kafe nebo na záchod a mají více času na rozmyšlení, zda vás chtějí vzít. 🙂

Druhou možností, pokud nejste v blízkosti žádné dálnice, je stoupnout si k tzv. konbini obchodům (7-eleven, Family Mart, Lawson), k McDonaldu s drive-through nebo restauraci s parkovištěm a čekat, zda se vás někdo ujme tam – zdá se, že to také funguje poměrně dobře. Tímhle způsobem můžete stopovat i v centru města a nechat se vzít třeba na dálnici na některou SA.

Pozor! Stopování je nelegální v blízkosti přechodů, na zastávkách autobusů a kdekoliv na dálnici (s výjimkou SA/PA), včetně mýtných bran…

Jak si najít tu správnou SA a jak se na ni dostat?

Já vždy začínala tím, že jsem si vyhledala doporučenou trasu autem do cílové destinace na Google mapách a podívala se jakou dálnici mi Google doporučuje. Potom jsem zkusila v mapách vyhledat nějakou SA lehce na okraji města, která je zároveň v blízkosti nějaké vlakové stanice (a tudíž se tam mohu sama pohodlně dostat). Buď jsem hledala přes vyhledávací lištu nebo jsem manuálně procházela mapu od středu města dál a koukala jsem po typické podobě SA.
Když jsem SA na mapě našla, snažila jsem se hlavně ověřit, že je možné se na ni dostat nějak jinak než jen z dálnice. Občas je to složité, ale je lepší se vykašlat na jednu SA, než pak stát před 5 metrů vysokou zdí a nemít způsob, jak ji překonat.
Nezapomeňte taky, že v Japonsku se jezdí vlevo a pohlídejte si, že jste na správné straně dálnice. 🙂

PA

Když už se na SA dostanete (často nějakou zadní brankou), ideální místo na stání je před výjezdem na dálnici, kde ještě auta mají dost místa zastavit. Na ceduli si napište jméno cílové destinace v kanji znacích (ať už je to město nebo třeba světová strana). Detaily vždy můžete doladit s řidičem později. 🙂 Pokud vás řidič nemůže vzít až do cílové destinace, nechte se opět vysadit na nějaké příhodné SA.

Moje zkušenosti

Obvykle jsem čekala opravdu jen tak deset minut, než ke mně někdo přišel a zeptal se, kam přesně jedu a zda jsem sama (to bylo důležité třeba pro kamioňáky, kteří by pro dva lidi místo neměli).
Jela jsem s různými lidmi – s mladými japonkami, postaršími páry, kamioňáky, businessmany a všichni bez výjimky byli slušní, ochotní, nabádali mě k opatrnosti, koupili mi kafe, dali mi na sebe případně kontakt nebo si se mnou udělali selfie. V jednom případě mi i sehnali další stop, v jiné mě zase provedli po hradě a koupili mi lístek na shinkanzen. Někteří byli tak nadšení z toho, že vezou stopařku, že o tom celou cestu telefonovali všem kamarádům. Rozhodně si z toho odnesete spoustu zážitků.

stop

Téměř nikdo ale neuměl anglicky víc než pár základních slov, rozhodně ne dost na to, abyste se s nimi domluvili. Hodí se tedy znát aspoň základy japonštiny, abyste byli schopni říct kdo jste, odkud jste, kam jedete a případně mohli vést jednoduchou diskuzi na téma oblíbených jídel atd. 🙂 Bez schopnosti komunikovat totiž stopování zase taková zábava není.

Měla jsem to tak jednoduché, protože jsem stopovala samotná holka?
Určitě. Jako holka jsem pro řidiče potenciálně méně nebezpečná, někteří možná měli ochranitelský reflex, jiní se prostě chtěli před kamarády vytáhnout, že vzali autem mladou evropanku. Z diskuzí s dalšími cestovali ale vyplývá, že i pro kluky je stopování v Japonsku poměrně snadné (byť třeba čekali na jízdu o trochu déle než já).

Pokud máte nějaké dotazy, pište do komentářů! 🙂

3 thoughts on “Jak na stopování v Japonsku?

    • Nedokážu odhadnout, jak to půjde. Japonci mi přijde moc psí národ nejsou (aspoň oproti nám), ale třeba jim to bude připadat cool. 🙂 Držím palce!

      Like

  1. Pingback: Co mě stálo Japonsko. Korunu po koruně | YATTA!

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s